Filip Matuška: Vyvíjíme software pro přístroje, které pomáhají řešit skutečné problémy světa

Elektronová mikroskopie je se softwarem nerozlučně spojena. Současně s tím, jak roste počet uživatelů, je na oblast softwarového vývoje kladen stále větší důraz. Pokročilá automatizace, machine learning, AI...díky softwaru dokáží elektronové mikroskopy dosahovat ještě lepších výsledků a jejich obsluha přestává být doménou úzké skupiny specialistů. O tom, čemu se věnuje rostoucí tým vývojářů v Brně, jsme si povídali s manažerem SW vývoje Filipem Matuškou.

Filipe, na začátek bych se chtěl zeptat na možná banální otázku. V čem vlastně spočívá význam softwaru pro elektronovou mikroskopii?

V oblasti hardwaru jsme v podstatě na hranici fyzikálních možností, jednotlivé části elektronových mikroskopů nelze úplně jednoduše udělat výkonnější. Možné to je, ale trvá to poměrně dlouhý čas. Tím se dostává stále více do popředí software, díky kterému jsme schopni vylepšovat vlastnosti a fungování hardwaru. Věda a poznání se tak mohou stále posouvat kupředu. Moderní technologie, jako je machine learning nebo AI, pak způsobují, že se softwarová oblast neuvěřitelně rychle vyvíjí.

Jak se liší vývoj softwaru v Thermo Fisheru od vývoje v jiných firmách, které se třeba zaměřují na jiný typ aplikací?

Za mě to je jednoznačně napojení na hardware. Ten je v našem případě jedinečný. Pro nás toto napojení představuje přidanou hodnotu a částečně i konkurenční výhodu.

Zároveň vyvíjíme software pro přístroje, které pomáhají řešit skutečné problémy světa. Nevyvíjíme webové stránky ani bankovní aplikace, naše přístroje umožňují studovat viry, vyvíjet nové materiály, zdokonalovat léčiva. Zkrátka reálné problémy.

Co máš na své práci rád a co tě naopak dokáže naštvat?

Mám rád pokrok. Rád sleduji výsledky, kterých se dosáhlo díky našim přístrojům, a je fajn být toho součástí. Naplňuje mě, že si mohu říct, že jsme k tomu svým dílem přispěli.

Co mi vadí a co mě štve je promarněná příležitost a nevyužitý talent některých lidí. Naštěstí u nás máme kolektiv velmi chytrých lidí a nemusíme řešit jejich vnitřní motivaci. Hodně mě taky rozčiluje slovní spojení „to nejde“ 😊.

Jaké je rozdělení softwarových týmů v Thermo Fisheru? Funguje zde něco jako back-end a front-end?

Naše týmy, které jsou v úzkém napojení na ostatní oddělení mimo software, sdružujeme kolem jednotlivých produktů a konkrétních trhů – tedy material science, life science a semiconductors. Krom toho máme platformu, která toto celé podpírá a pomáhá stavět jednotlivá řešení.

Snažíme se potírat rozdíly mezi front-end a back-end, naším cílem je vyvíjet software vertikálně. Je to cesta, která bude ještě chvilku trvat, ale věřím, že jdeme správným směrem.

Softwarový tým neustále roste. Jaké lidi v tuto chvíli hledáte? A pro koho by mohl být vývoj softwaru pro elektronové mikroskopy zajímavý?

Především hledáme softwarové vývojáře, kteří se chtějí rozvíjet a učit se novým věcem i z jiné než softwarové oblasti. Samotná znalost softwarového vývoje je samozřejmě pořád primární, ale snažíme se vybírat lidi, kteří mají nadšení a zápal. Nadšení se totiž na rozdíl od programování nedá naučit.

Pro koho by to mohlo být zajímavé? Rozhodně pro lidi, kteří chtějí, aby výsledky jejich práce měly reálný a prospěšný dopad na celou společnost.

Teď trochu k technologiím. Jaké programovací jsou u vás nejčastější? A jaké další technologie ve své práci využíváte?

Používáme převážně C++ a C#. Současně se hodně zaměřujeme na machine learning a AI. Tyto technologie se využívají stále častěji i v jiných oborech, je proto přirozené, že je najdeme i v oblasti elektronové mikroskopie.

Jaký projekt z poslední doby ti udělal radost? Na čem vlastně v současné době pracuješ?

Zmínil bych dva projekty. První z nich je ColorSEM. Jedná se o funkci automatizovaného obarvování snímků z elektronového mikroskopu, přičemž barvy odráží chemické složení vzorku. Tuto technologii jsme představili dva roky zpátky a jsme tak autoři unikátního řešení, které nikdo na světě nemá.

Druhý je interní projekt nazvaný Sky. Jde o nový vývojový ekosystém, který umožňuje vývoj podle industry standardů a agilních metodologií.

Jak zvládáte současnou situaci? Předpokládám, že většina vývojářů pracuje z domu...

Ano, většina vývojářů pracuje z domu. My máme situaci o něco jednodušší, ke své práci nepotřebujeme nějaké speciální vybavení, stačí nám v podstatě notebook a klávesnice.

Co nám chybí je kontakt s kolegy. Můžeme jít do laboratoře a probrat věci přímo u mikroskopu, nicméně v současné době máme mnohem méně příležitostí na tzv. „společné tvoření“. Pracujeme ve vývoji, potřebujeme se navzájem inspirovat, „náhodně“ se potkávat – u mikroskopu, u kafe, na chodbě. To je něco, co home-office nikdy nenahradí, protože všechny meetingy jsou při něm virtuální a plánované. Tento výpadek v inovacích a v kreativitě je věc, které se já osobně bojím nejvíc. Z dlouhodobého hlediska nás to může velmi bolet.

S tím souvisí moje další otázka. O tobě se ví, že si kondici a dobrou náladu udržuješ běháním. Jednou si dokonce běháním „namaloval“ elektronový mikroskop na mapu Brna. Jak se ale snažíš v současné době udržovat dobrou náladu v týmu?

Je to těžké. Před covidem se dala dělat spousta věcí. V současné době se musíme více snažit. Děláme různé online eventy, snídaně, virtuální pivka. Problém je v tom, že lidé začínají být unavení z neustálého sezení před počítačem. Snažíme se je proto dostat pryč od obrazovek. Motivujeme je k individuálním aktivitám, nejčastěji v přírodě. Využíváme různé virtuální závody a aplikace.

Každopádně je to hodně náročné – pro všechny zúčastněné.

Můj poslední dotaz se týká onboardingu nových zaměstnanců. Jak k němu v současné době přistupuješ ze své pozice manažera? A co bys doporučil lidem, kteří nyní uvažují o změně zaměstnání?

Virtuálnímu onboardingu bych ještě před pár měsíci nevěřil. Dnes je to zcela běžné a hodně mě překvapilo, jak hladce to funguje. Virtuální pohovory jsou plnohodnotné, dá se tak o člověkovi usoudit všechno potřebné. Co nám chybí a co většinou bývá pro kandidáty nejvíc zajímavé, je fyzická prohlídka firmy a ukázka mikroskopů.

Co se týče mého doporučení pro kandidáty – současná situace trvá dlouho, víc než rok. Úvodní obavy a strach z toho co bude, je podle mě pryč. Doba nejistoty snad pominula, věřím, že se blížíme do cílové rovinky. Pohovorů a změny zaměstnání bych se tedy nebál. Pohovory může člověk absolvovat z pohodlí a komfortu svého domova, navíc může takových pohovorů absolvovat víc a v kratším čase, protože nemusí nikam cestovat. Ve výsledku si tak může i víc vybírat.

My se krom standardních pohovorů snažíme nabízet i nezávazné pohovory, tzv. Open Hours, v rámci kterých si s námi může člověk zcela otevřeně promluvit a zjistit, jestli by pro něj práce v Thermo Fisheru byla to pravé. Určitě to všem doporučuji 😉.

Další články

Přes den vyvíjejí mikroskopy, po večerech vyučují C#. Představujeme naše softwarové manažery-lektory Czechitas

Zjistit více

SW vývojáři z FSI a z FEKTu: S vývojem softwaru pro elektronové mikroskopy souvisí spousta fyziky, hodí se mít znalosti i z dalších oborů

Zjistit více

V Thermo Fisher Scientific chci zůstat i po dokončení školy, těžko by se mi odcházelo, říká Dennis Vymer, software engineer intern

Zjistit více

R&D manažerka Markéta Červinková: V elektronové mikroskopii se dokáže realizovat člověk s nejrůznějším vzděláním

Zjistit více

Lukáš Hromek: Elektronika v našich přístrojích je specifická především svojí rozmanitostí

Zjistit více

Je pro mě důležité věřit, že má člověk talent, říká Šárka Kylarová, senior manager supply chain

Zjistit více

Nastavení cookies